Jedním z nejdůležitějších pojištění, které lidé často opomíjejí, je pojištění majetku. Každému se může stát, že přijde vichřice, záplava či požár a poničí dům či jiný majetek. Aby byl člověk schopen se z takové katastrofy dostat, musí pak mít peněžní prostředky na opravu. Tyto peněžní prostředky získá právě od pojišťovny, pokud se před tím u ní pojistil. V ČR však bohužel lidé toto pojištění nevyužívají tolik, možná kvůli nedostatečné informovanosti občanů. V následujícím článku se Vám proto pokusíme přiblížit jednotlivé druhy pojištění.
Jedná se o formu neživotního dobrovolného pojištění (až na výjimky, uvedené níže v textu). Tímto pojištěním se občan chrání před riziky, které by mohly ohrozit jeho majetek. Pojištění majetku občanů se všeobecně dělí na pojištění nemovitostí a pojištění domácností. Do této kategorie se někdy řadí i pojištění automobilů, jelikož automobil je také majetek, většinou je však toto pojištění vyčleňováno z pojištění majetku a uvádí se samostatně.
Pojištění nemovitosti ochraňuje vlastníka nemovitosti (a ostatních staveb na pozemku, které k této stavbě náleží) před pojistnými riziky, které jsou představovány např. živelnými pohromami, krádežemi či jinými událostmi, které poškodily nemovitost a vlastník jim nemohl zabránit. Podstatou pojištění je poskytnutí pojistného plnění (částky, kterou pojišťovna vyplatí) vlastníkovi v takové výši, aby mohl tyto škody rychle zlikvidovat. Pojištění je dobrovolné, avšak může být povinné, pokud je nemovitost objektem úvěru.
Pojistit lze např. obytné domy, které jsou trvale či rekreačně obývané, byty a nebytové prostory, garáže, vedlejší stavby náležící k objektu, oplocení, bazén, budovy ve výstavbě či stavební materiál.
Pojistné plnění je poskytováno, pokud byla škoda na pojištěném objektu způsobena nejen povodní, záplavou, požárem, vichřicí, krupobitím, pádem stromů, stožárů či úderem blesku (což jsou nejčastěji zmiňované způsoby poničení objektu), ale i pokud škodu způsobila voda z vodovodního zařízení, výbuch, krádež vloupáním, loupež, tíha sněhu, sesuv hornin a zemin či lavin, náraz vozidla, zemětřesení, mráz, vandalismus apod. Každá pojišťovna samozřejmě nabízí různé varianty pojištění, kde stanovuje jaká rizika jsou pojištěna, a proto si klient musí dávat při výběru pojištění pozor, aby se pojistil proti všem rizikům, které mu hrozí.
Pojišťovna nemá povinnost Vás pojistit. Občan si musí uvědomit, že pojišťovna nemá povinnost klienta pojistit. Záleží pouze na rozhodnutí pojišťovny, zda se jí vyplatí klienta pojistit. Nejlépe se to v našich podmínkách ukazuje na pojištění domů v záplavových oblastech. Pojišťovny berou v potaz dosavadní průběh pojištění a pokud v předchozích letech došlo několikrát k zatopení domu, mohou jej odmítnout pojistit nebo stanoví velmi vysoké pojistné.
Velikost pojistného tedy závisí na lokalitě, ve které je nemovitost umístěna, na typu nemovitosti, technickém stavu a jejích rozměrech, na rozsahu pojistného krytí a na velikost pojistného plnění. Lokalita souvisí s výše zmíněnými záplavovými oblastmi, ale také závisí na velikosti obce, ve kterém se nemovitost nachází. Typem nemovitosti se rozumí výše uvedené obytné domy, byty apod. Rozsah krytí znamená jaká rizika jsou pojištěním kryta (požár, povodeň, krádež atd.). Velikost pojistného plnění, neboli částku, kterou klient získá pokud nastane pojistná událost, si většinou klient určuje sám. Je však možné nechat ji stanovit pojišťovnou.
Někdy je pojištění sjednáno na tzv. novou nebo časovou hodnotu nemovitosti. Např. pokud klientovi zničí živelná pohroma celý dům, tak při pojištění na novou hodnotu dostane částku, za kterou si bude moci dnes pořídit nový dům. Naopak u časové hodnoty dostane částku, která je vyčíslením hodnoty domu v době před zničením (např. u 20 let starého domu) a za tuto částku si nový dům nebude schopen pořídit. Pojištění nemovitosti je tedy dnes velkou nutností, bohužel ho však lidé stále podceňují.
Tímto typem pojištění klient pojišťuje vybavení domácnosti před běžnými riziky, škodami či působením živlů. Jedná se opět o dobrovolné pojištění, takže závisí čistě na klientovi, zda ho uzavře, avšak ten by měl zhodnotit jaká rizika mu hrozí.
Jmenovitě lze pojistit movité věci, které tvoří soubor zařízení domácnosti (nábytek, kuchyňské přístroje, pračka, myčka, lednička, výpočetní technika, starožitnosti, sbírky, oblečení apod.) a příslušenství a stavební součásti (plovoucí podlaha, tapety, kuchyňská linka apod.). Pojištění se vztahuje na škody způsobené požárem, úderem blesku, vodou z vodovodního řadu či z povodní, výbuchem, krádeží vloupáním, loupeží, vandalismem po vloupání, vichřicí či krupobitím.
Toto pojištění je většinou vyčleněno zvlášť z problematiky pojištění majetku, jelikož má některá specifika. Dělíme ho na tři části: na pojištění povinné, dobrovolné a pojištění doplňkové.
Každý majitel vozidla má ze zákona povinnost uzavřít povinné ručení, neboli pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Toto pojištění kryje škody, které způsobí vlastník vozidla. Vlastníka chrání před nepříznivým dopadem nároků poškozeného, a to v případě, že způsobí škodu vlastním vozidlem. Pojištění kryje skutečné škody na věci a náklady na jejich odstranění, škody, které mají povahu ušlého zisku, škody vzniklé na zdraví nebo usmrcením a náklady na právní zastoupení. Cena pojištění je odvislá od typu vozidla, stáří vozidla, bydliště, výše limitu krytí a také na dosavadním průběhu pojištění (bonus/malus).
Pojištění dobrovolné, takzvané havarijní pojištění, které kryje škody, které neúmyslně způsobí vlastník na svém vozidle. I když jde o dobrovolné pojištění, někdy je vyžadováno (např. pokud je auto zakoupené na leasing). Klient se pojišťuje proti zničení, krádeži, živelnému poškození apod. Sazba je opět odvislá od typu vozu, pořizovací ceně či stáří vozidla. Jako poslední jsou doplňková pojištění, což jsou např. pojištění předních skel, pojištění zavazadel, pojištění úrazu přepravované osoby, pojištění mimořádné výbavy či nákladu.